Milé čtenářstvo,
vítej při čtení virtuálních stránek zpravodaje ku příležitosti 28. ročníku mezinárodního festivalu profesionálních loutkových divadel s inscenacemi pro děti předškolního věku Mateřinka. Po celou dobu festivalu se zde, na webu časopisu Loutkář, budou objevovat texty glosující intenzivní festivalový program. Nebudou chybět ani rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi a nelze vyloučit ani možnost, že se zde zjeví nějaká náhlá názorová glosa.
Zatím však máme za sebou jen úplný začátek tohohle festivalového dobrodružství – již tradiční barevný, hlasitý a bujarý průvod městem. Účastníci, účastnice, účastníčci a účastničenky odpoledne podešli několik létajících slonů až dorazili na náměstí Dr. Edvarda Beneše, kde je čekal ryzí japonský lev. Mateřinku 2025 totiž otevřel (a také zakončí) loutkář a tanečník Wataru Goto, který na náměstí předvedl tradiční japonský lví tanec s maskami. Těm samozřejmě vévodí dřevěná hlava lva/draka s klapající tlamou, ale doplňují ho i masky dalších dvou postav. Pro Evropany neznalé japonských tradičních příběhů, postav a celkové znakovosti tradičního tance může být takové představení stejně tak působivé jako zmatečné. A právě pro tyhle případy je tu náš zpravodaj, kde si například dnes můžete s Wataru Gotem přečíst rozhovor a zjistit, proč měla jedna z masek našpulené rty. V příštích dnech pak zpravodaj doplní i další rozhovory zejména se zahraničními tvůrci.
Je skvělé, že festival Mateřinka dává dlouhodobě prostor studentstvu KALD DAMU a angažuje jej do festivalového zpravodajství za účelem prozkoumání vod psané reflexe. Texty tedy neslouží pouze jako komentář inscenací, ale také jako experiment a nástroj vzdělávání či poznání. A tak je tu náš šéfredaktorský tandem především proto, aby dal mladší generaci prostor. A aby naše psané projevy nepůsobily tak anonymně, připravili jsme si do pomyslného prvního čísla představení celé redakce. Při té příležitosti jsme požádali o představení i odbornou porotu, abychom v tom sebeprezentování nebyli sami.
Adéla Vondráková & Ema Šlechtová
REDAKCE
Ema Šlechtová
Vystudovala Katedru teorie a kritiky na pražské DAMU. I když od divadla momentálně aktivně profesně utíká, k loutkám se stále vrací (a ráda). Jako loutková publicistka, šéfredaktorka zpravodajů a marketingová specialistka za poslední roky navštívila nejeden loutkářský festival, ale Mateřinka ji doposud z naprosto nepochopitelných důvodů míjela. Přitom je Ema velkou fanynkou divadla pro předškoláky a své vysokoškolské studium dokonce uzavřela teoretickou rozvahou nad inscenacemi pro batolata. Je tedy zřejmé, že Mateřinka pro ní bude podnětným, inspirativním a napojeným zážitkem.
Adéla Vondráková
Je absolventkou Katedry teorie a kritiky DAMU a kritice se také od studií aktivně věnuje. Mimo jiné i díky spolupráci s redakcí Loutkáře se loutkové divadlo dostalo do středu jejího zájmu, takže momentálně dokončuje svůj doktorský projekt zaměřený na loutky v mateřské škole, pravidelně objíždí loutkářské festivaly a je členkou loutkářské komise Cen Thálie. Kromě toho se divadlu věnuje i prakticky. Od roku 2014 pravidelně pracuje s režisérem Lubošem Balákem a mezi lety 2020 a 2024 působila jako dramaturgyně Městského divadla Kladno. V neposlední řadě se zajímá o anglosaskou divadelní scénu a anglicky psanou dramatiku, což zúročila zejména v rámci svého několikaletého působení v autorskoprávní divadelní agentuře Aura-Pont.
Eva Vrbová
První zkušenosti s divadlem získala ve třinácti letech v dětském amatérském souboru na Kladně. Od té doby se divadlu věnuje nepřetržitě – nejprve studovala divadelní vědu na FF UK, nyní pokračuje ve studiu režie a dramaturgie na KALD DAMU. Působí jako lektorka doprovodných programů pro školy v Národním divadle v Praze a příležitostně vystupuje v Divadle MA nebo v Klubu Comedia. Ve volném čase ráda zpívá, čte a sleduje filmy a seriály (nejraději Fleabag a Richter Frenzel). Letošní Mateřinka je pro ni premiérou – stejně jako Liberec, kterým dosud jen jako malá projížděla cestou na šachový tábor.
Dorota Palenčíková
K loutkám ju to už od malička nevedomky tiahlo. V súčastnosti študuje réžiu a dramaturgiu na KALD DAMU. Snaží sa čo najviac vnímať, nasávať a aktívne sa zaujímať o divadlo určené pre detského diváka. Výhodou je, že má dvoch mladších bratov – dvojičky, ktoré vždy sleduje, keď sedia spolu v hľadisku. Všíma si, ako reagujú. Pozoruje, ktoré momenty ich vtiahnu do deja alebo naopak, pri ktorých zliezajú zo sedačiak a schovávajú sa pod ne.
Príde jej, že venovať sa tvorbe pre tých najmenších je mimoriadne dôležité, ale zároveň je to neľahká výzva. Ako vytvoriť na javisku svet plný fantázie a hravosti, ktorý deti inšpiruje, baví a je im blízky?
Matěj Laitl
Jako dítě chodíval pravidelně do Divadla Spejbla a Hurvínka a Divadla Minor, a právě tam poprvé poznal kouzlo loutek a hraní pro děti obecně. Dodnes si rád Hurvínka alespoň poslechne. Poté přišla delší pauza a do styku s loutkovým, či dětským divadlem se moc nedostával. Vystudoval SPŠS Panská, kde objevoval spíše kouzla filmu a natáčení. Později se ale láska k divadlu a performování opět navrátila a nyní studuje na KALD DAMU. Mezi jeho hobíčky patří hudba, hraní v kapele Initial decay, basketbal, film a samozřejmě divadlo. Oblíbenou kapelou jsou Pink Floyd a oblíbený film Bláznivý Petříček. Na Mateřinku se těší nejen z důvodů nostalgických, ale především studijních.
Tereza Jordanová
Studiu divadla se věnuje od svých patnácti let, počínaje scénografií na žižkovské SUPŠ, pokračujíc krátkou zastávkou na Divadelní vědě FF UK a současným studiem režie-dramaturgie na KALD DAMU. K loutkám získala silný vztah právě skrze scénografii a výtvarné umění. Mimo divadlo se zabývá keramikou, malbou, poezií…
Letošní Mateřinka pro ni bude první zásadní zkušeností s dětským divákem a s divadlem určeným primárně pro děti předškolního věku (i když jen z pozice spoludivačky). To vnímá jako skvělou příležitost inspirovat se, pochopit své budoucí publikum a přiblížit se mu.
POROTA
Kateřina Dolenská
Ačkoli se k loutkám dostala úplnou náhodou, dokonale jim propadla a bere je za naprosto neoddělitelnou součást svého života. Absolvovala divadelní vědu na FF UK a doktorský program na KALD DAMU, od roku 2006 pracuje v redakci Loutkáře, v roce 2015 se stala jeho šéfredaktorkou. Dlouhodobě působí jako pedagožka KALD DAMU a od roku 2025 je předsedkyní Českého centra UNIMA.
Všem sice tvrdí, že je bytostná teoretička, nicméně s múzami koketuje celý život. Dětství strávila kreslením, vystřihováním a animací ploškových panáčků, pubertou se sborově prozpívala, pak se věnovala malování keramiky, divadelní fotografii, deset let točila pro Vltavu a nyní propadla klasickému baletu.
Na Mateřinkách se pravidelně vyskytuje od roku 2009. Liberec je totiž – hned po rodné Praze – její nejmilejší město, protože se tu dá dojet tramvají až pod sjezdovku, a také je dlouhé roky oddanou fanynkou Naivního divadla.
Lenka Dzadíková
Pracuje v Centre výskumu divadla Divadelného ústavu v Bratislave, jednej z inštitúcii priamo ohrozenej svojim zriaďovateľom – Ministerstvom kultúry SR. Posledný rok trávi veľa času na protestoch a sledovaním diania v sektore kultúry, kde sa denne odohrávajú drámy, aké sme si nevedeli predstaviť ani pri znalosti širokej škály divadelných hier rôznych žánrov, z rôznych krajín a rôznych období. Okrem toho recenzuje a skúma divadlo, jej teritóriom je predovšetkým tvorba pre deti a teenagerov, inscenácie bábkových divadiel ale aj neprofesionálne divadlo. Je aj redaktorkou online časopisu mloki.sk. Na Mateřinke je druhýkrát a považuje za česť, že môže byť v jej porote. Teší sa na sústredený pohľad na divadlo pre predškolákov. Je zvedavá, ako sa v ňom prejavujú premeny súčasného sveta.
Zoja Mikotová
Absolvovala JAMU v Brně, obor činoherní režie a metodika pantomimy. Režírovala a choreografovala desítky inscenací v divadlech po celé České republice (např. Národní divadlo Brno, Divadlo Petra Bezruče, Klicperovo divadlo) a v zahraničí. V roce 1992 založila na divadelní fakultě JAMU ateliér Výchovné dramatiky neslyšících. Je držitelkou řady prestižních ocenění, včetně Ceny za celoživotní dílo od Mezinárodní asociace divadla pro děti ASSITEJ International.
Být u něčeho co roste, co se vyvíjí – vnímá jako krásné. Jak u rostlin, tak u lidí. To souvisí s učením i s děláním divadla.
Jan Matásek
Působí jako skladatel, multiinstrumentalista, herec a pedagog. Vystudoval konzervatoře v Pardubicích a Praze, kde se zaměřil na hudební kompozici a interpretaci populární a jazzové hudby. V rámci své kompoziční činnosti vytvořil více než stovku scénických hudeb pro řadu českých divadel a podílel se také na filmových a televizních projektech. Je autorem několika baletů, které měly premiéru například v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Od roku 2001 je součástí týmu Divadla Minor. Pedagogicky působí na Univerzitě Karlově a věnuje se také lektorské činnosti na různých divadelních festivalech.
Liberec patří mezi jeho oblíbená místa – pravidelně se sem vrací jak pracovně, tak soukromě. Navštívil ho i během své svatební cesty. Spolupracoval s festivalem Mateřinka, kde v některých ročnících působil jako člen poroty.
Karel Czech
Karel Czech je český scénograf a výtvarník. Studoval alternativní a loutkové divadlo na DAMU v Praze. Věnuje se převážně scénografii pro činoherní a loutková divadla. Spolupracoval s Divadlem Alfa v Plzni, Divadlem Minor v Praze i Divadlem DRAK v Hradci Králové. Působil také na Slovensku, například v Bratislavském bábkovém divadle a ve městech Nitra a Žilina. Navrhuje scény, kostýmy, loutky i plakáty.
Foto: Romam Dobeš
