Hledání domova, nomádství, poušť, Rudá planeta. Inscenace skupiny TMEL originálním způsobem zpracovává téma ztráty zázemí, soupeření, spolupráce a putovního života. Objevuje život na pouštní planetě, kde nomádi putují za tajemným světlem a kde mezi sebou všemožní tvorové zápasí o přežití. Každý narativ má jasně daný cíl, a příběh je tak čistý a nepouští diváckou pozornost.
Postupné odtajňování vrstev planety plynule posouvá jednu dějovou linku za druhou, aniž by to diváka mátlo či ztrácelo. Jednotlivé vrstvy stejně jako velké rudé kameny vždy skrývají nový život, kterého je inscenace plná.
V rukou soustředěných herců Marie Machové a Jakuba Müllera ožívá například loutka neidentifikovatelného plže s obratnými tykadly a jeho nepostradatelnou ulitou (domovem), z které po dopadu meteoritu zbydou jen skořápky. Vydává se tak na dlouhou cestu za novým příbytkem a střetává se s několika různými entitami (mimozemští mravenci, dravý ještěr nebo mohutná tlama zapuštěná v zemi).
Výtvarný styl Pelechu vychází ze stanovených témat, a utváří tak zenovou atmosféru. Mnohost využití jednotlivých prvků obsažených (nejen) v loutkách jim dodává podobnou vrstevnatost, kterou disponuje prostředí planety. Berta „Dope“ Doubková stvořila hutný svět zmiňované atmosféry, ve kterém se kloubí saharské sucho s poutavými ději. Jednotlivé vrstvy, které herci odkládají na stolečky vedle hlavní scény, tvoří v průběhu představení scénografickou výstavu, k níž se na konci vrací a dávají jí tak hlubší smysl.
Foto: Roman Dobeš
