Letošní Mateřinku zahájil slovinský soubor Lutkovno gledališče Ljubljana pohádkou Myšák Julián. Inscenace je adaptací knížky anglického autora Joea Todd-Stantona a je určena dětem od 3 let. Jazykově je téměř bezbariérová. Loutkoherci vedou většinu promluv v nesrozumitelném, vymyšleném jazyce a jen párkrát pronesou ucelenou frázi či jednotlivé slovo – v rámci hostování v češtině. Z nezřetelných shluků hlásek se vyrojí například „mrkev“ nebo „marmeláda“ – důležité předměty v každodenním životě hlavního hrdiny.
Myšák Julián žije sám v lese v zabydleném pařezu. S východem slunce nezahálí a pouští se do hospodaření na přilehlém pozemku. Sklízí ovoce a zeleninu, dokud ho zničehonic nevyruší ostatní lesní obyvatelé nebo i zcela cizí vetřelec. Jednoho dne ho vyčmuchá bílý chlupatý pes, který se zatoulal svým majitelům, a pořádně ho prožene krajinou, kolem stromu či příbytku krtka. Julián však vytrvá a po uběhnutí kolečka nachází bezpečné útočiště ve své dřevěné noře. Následující den ale narazí na o něco mazanější lišku. Ta se už zvládne dostat až do pařezu, v kulatém okénku se však zasekne a musí u zaskočeného hlodavce nehybně přečkat noc. Julián se po prvotním šoku přestane lišky v těsné blízkosti bát a najde v ní společnici, s níž může sdílet svoje pochutiny.
Inscenace je výrazně iluzivní. Hlavní roli má detailně propracovaná výtvarná složka – především otočná konstrukce, která umožňuje Juliánovo neustálé prchání před predátory. Herci se pohybují uprostřed scénografie v černých outfitech s kšiltovkami staženými do obličejů a snaží se být co nejméně nápadní. Loutky z látky a ze dřeva, připomínající plyšáky, vodí v černých rukavicích a mají k dispozici řadu důsledně vyrobených rekvizit. Například mrkev má vykreslenou nať i nejednotné zabarvení. Myšákovo doupě hostí všemožné vymoženosti od kamen, houpačky, zásob surovin až po lapač snů. Celé prostředí oplývá bohatou flórou v podobě mechů, travin i mohutného kořenového systému podél celé otočné konstrukce.
Myšák Julián neklade na diváka vysoké nároky. Je roztomilou pohádkou o obyčejném denním boji obyčejného samotáře, který zjistí, že není na škodu se s ostatními kamarádit a že takovým kamarádem může být i někdo, kdo zpočátku neumí ani slušně vejít dveřmi.
Foto: Nika Hölcl
