Za celoživotní přínos v oblasti loutkového divadla pro děti předškolního věku obdržel na slavnostním zakončení 28. ročníku Mateřinky cenu Petr Polák.
Režisér a dramaturg; formoval vývoj divadla pro děti předškolního věku v 70. až 90. letech 20. století, podporoval hraní profesionálních loutkových představení přímo v hernách mateřských škol, stál u zrodu festivalu Mateřinka.
Než začal studovat na DAMU obor loutková režie a dramaturgie (1961–1965), absolvoval Střední průmyslovou školu v Jablonci nad Nisou jako vzorkař bižuterie. Nahlédnutí do výtvarného světa formovalo jeho pozdější režisérský přístup k divadlu.
V roce 1960 začal jako loutkoherec v Krušnohorském loutkovém divadle v Teplicích. Než dostudoval loutkářskou katedru DAMU, kde ho ovlivnil zejména prof. Erik Kolár, bylo divadlo v Teplicích zrušeno, a tak v roce 1964 nastoupil jako dramaturg a režisér do Naivního divadla v Liberci, kde spolupracoval s výtvarníky Janem Schmidem, Jitkou Novákovou, Ivanem Antošem a zejména s Pavlem Kalfusem.
Svůj profesní život Polák zasvětil především tvorbě pro děti, zejména pro předškolní publikum. Byl přesvědčen, že je dobré ovlivňovat malé diváky v přirozeném prostředí heren mateřských škol, kde snáze a v pro ně bezpečném prostoru přijmou umělecké ztvárnění pohádek. Podstatné pro něj bylo, aby si dětský divák z představení odnesl silné pocity – libost, napětí, uvolnění, humor. To vše má převažovat nad myšlenkovým sdělením, není podstatné, zda dítě pochopí celistvost příběhu, důležité je, aby zažilo emoční vzruch. Za základ tvorby pro děti považoval hravost bez podbízení, která v dítěti vyvolává pocit, že je součástí dění na jevišti. Režisér v Polákově pojetí v sobě musí spojovat zkušenosti a schopnosti dramaturgické, herecké, výtvarné i hudební, to vše pak rozvíjí ve spolupráci se specialisty.
Tyto principy tvorby divadla pro děti uplatňoval později i v angažmá ve Středočeském loutkovém divadle Kladno, kde byl v období 1985–1990 také uměleckým šéfem. Od roku 1997 působil jako dramaturg a režisér v tehdy desetiletém Divadle rozmanitostí Most.
Pavel Polák tvořil z pohody ducha a radosti z práce, což se odráželo i v jeho inscenacích, které patřily mezi dětskými diváky k těm opravdu oblíbeným. Za 50 let aktivní divadelní práce vytvořil přes 100 inscenací, určených převážně pro dětského diváka: 20 ve Slovinsku, 5 v Německu, 3 na Slovensku a zbytek v Česku, zdramatizoval asi 20 většinou klasických pohádek a upravil řadu textů.
Zdroj: www.loutkari.cz, Foto: Roman Dobeš
