Příběh Cesty do pravěku v sobě nese všechny atributy pro zkomponování kvalitní loutkové inscenace pro děti – cesta za hranice našeho času a reality, dinosauři a parta nadšených, trochu nešikovných, kluků, kteří chtějí objevovat a zažívat dobrodružství. Herec a hudebník Jan Vejražka si pro svou režii vybral materiál velmi chytře. S dřevěnými loutkami Mikoláše Ziky a šikovnými herci tak v Divadle Lampion vznikla inscenace, ze které si děti až s hysterickým nadšením odnášejí obyčejné papíry s natisknutými obrázky dinosaurů a zvířátek.
Představení se celé odehrává v malém prostoru jeviště, kde je postavená elevace pro diváky. Jednoduchou a pragmatickou scénografii tvoří především tři menší pojízdné plošiny s vyčnělými laminátovými, částečně průhlednými “ledovci”, které cestujícím loutkám kluků poskytují skrýše a zážitky.
Nabízí se přirovnání k takové intimní společné výpravě, do které jsou diváci intenzivně vtaženi, ale jde spíš o setkání klubu, kde pár aktivních členů popisuje velmi obrazivě a barvitě svou cestu. Čtyři herci se svými loutkovými dvojníky se nachází a ztrácí v jeskyních, objevují známé i neznámé živočichy a vše hlavně zapisují do deníku, jehož ztrátu považují za největší možné nebezpečí. Pro dětské diváky napínavé dobrodružství, které by možná jen užilo více obrazivosti než doslovnosti. Většinu situací herci narativně odvypráví, poté často odehrají loutkami či přímo během animace ještě popisem ilustrují, co se děje. V některých momentech je tato narativnost praktický způsob, jak se v ději posunout dál a předat dětem vývoj příběhu. Ale všeobecně je škoda, že s tolika loutkami se hraje tak málo. Jako by každá měla jen jeden krátký výstup, ukázala se ve své kráse, a pak byla odložena pryč. Přitom situace, kdy loutky dominují, jsou i pro dětské diváky mnohem atraktivnější. Například souboj T-rexe a stegosaura během západu slunce působí až majestátním dojmem.
Cesta do pravěku funguje jako správná cesta – dynamicky, trochu hekticky, s množstvím zábavných zastávek. Jen ubrat trochu textu a přetransformovat ho v animaci loutek, ve které herci působí často jistěji než v hereckých výstupech bez nich. V představení se skrze text objevuje tendence sklouzávat k patosu, který loutky unesou a vstřebají snáz než samotní herci. Zároveň repliky přinášejí funkci humoru a nadhledu, bez kterých by inscenace mohla spadnout do melancholie a čistě výtvarné podívané. Možná právě v textu bude Vejražkův režijní rukopis.
Divadlo Lampion, Cesta do pravěku
Autor: Karel Zeman, Jan Vejražka
Režie, hudba: Jan Vejražka
Dramaturgie: Matouš Danzer
Výprava: Jan Brejcha, Mikoláš Zika
Premiéra: 25. 9. 2021
Psáno z reprízy: 8. 1. 2022
