Konečně je tu. Publikace, po které profesionálové i amatéři dlouho volali, spatřila světlo světa. Opravdu reprezentativní kniha nazvaná „Technologie marionet na drátě a na niti“ v mnohém navazuje na zcela rozebraná skripta Aloise Tománka (Podoby loutky vyd.1998,2006,2016), která dodnes kolují mezi odbornou i laickou veřejností v nejrůznějších opisech a kopiích a která byla u nás doposud téměř jedinou souhrnnou učebnicí technologie pro začátečníky i pokročilé.
Autor „Technologie marionet na drátě a na nitích“ Mirek Trejtnar nás ve více jak 700 názorných obrázcích a v osmi bohatě rozvíjených kapitolách krok za krokem provádí světem výroby loutek-marionet. Čtenář se hned na začátku seznámí se základními pravidly při navrhování loutek, o kontext, ve kterém budou realizátoři loutku používat, či o styl připravované produkce. Autor si také klade otázku, jaké loutky vybrat, pokud jde o jejich technologii a manipulaci? Výtečně jsou v této úvodní kapitole sumarizovaná všechna pro a proti při volbě loutek na drátě i na nitích, podmínky vzhledu loutky, její funkčnosti (rovnováha i váha), technologická úskalí u loutek na nitích, použití kostýmů a doplňků (čepice, klobouky, šály, šátky) a přidaných funkcí (pohyblivá pusa, oči) loutek a jejich problémů. Právě tuto kapitolu považuji z hlediska celku zejména pro loutkáře-začátečníky, kteří si chtějí vyzkoušet práci s marionetou, za velmi užitečné.
Přehledně zformulovaná osobní zkušenost autora doprovázená výmluvnými ilustracemi je kvintesencí jeho názoru na tento typ loutek spojených jak s českou loutkářskou tradicí, tak jejím dalším výtvarným vývojem. A pak už jdou v dalších kapitolách krok za krokem praktické ukázky (včetně upozornění na nebezpečí při kresbě technických návrhů, vlastního vyřezávání, sestavení loutky až k vahadlům) ústící v závěrečnou kapitolu pojednávající o dřevu, dlátech, nářadí a dalším materiálu vhodném pro jejich realizaci.
Tahle jedinečná „kuchařka“ loutkářské technologie je i velmi dobré počtení zahrnující letitou problematiku i „fígle“ mistrů, kteří se výrobou loutek-marionet zabývají.
Mirek Trejtnar v Technologii Marionet na drátě a na nitích navázal na svůj dřívější seriál Kapitoly z technologie z let 2009-2011 v časopise Loutkář, kde byly udělány první krůčky k vytvoření výše zmíněného díla, pro které má jeho autor nejen výtvarně-technologické schopnosti a zručnost, ale i více než třicetiletou praktickou zkušenost z vedení loutkářských workshopů Puppets in Prague.
Mezi řadu díků spojených s realizací a prezentací Technologie loutek – Marionety na drátě a na nitích, které patří jak Spolku pro vydávání Loutkář, Národnímu informačnímu a poradenskému středisku pro kulturu a také Ministerstvu kultury ČR je třeba poděkovat i pražskému knihkupectví/galerii K-A-V-K-A, které již po několikráte otevřelo svůj prostor pro křest i prezentaci loutkářských publikací a jejich uvedení na trh.
Jmenovaná publikace bude jistě brzy zcela rozebraná (už na jejím křtu se na všechny nedostalo) a je nejvyšší čas, aby editoři pomýšleli na dotisk. Další zpráva pro všechny zájemce o loutkářskou technologii je, že se po úspěšném prvním dílu Technologie loutek chystá další pokračování. A co teprve až se o této publikaci, která má souběžně s českou verzí i anglickou mutaci dovědí v zahraničí?
O knížkách tohoto typu se říká, že jsou potřebné, v případě Trejtnarovy Technologie loutek bych dodala, že je to knížka nejen potřebná, ale i po všech stránkách reprezentativní.
