Michal Drtina

04 / 02 / 2024

V Plzni si prvního února připomněli padesátileté výročí od úmrtí plzeňského rodáka a významné osobnosti českého loutkářství Gustava Noska. Zástupci města položili květiny u jeho čestného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni.

 

Gustav Nosek byl řezbář a loutkoherec, člen Loutkového divadla Feriálních osad a Skupova divadla. Pocházel z plzeňské řezbářské rodiny Nosků. Vztah k loutkovému divadlu v něm probudil dědeček František, který vyřezal revolučního Kašpárka. Od roku 1901 hrál Gustav (Augustin) v dobročinném loutkovém divadle, které založil pater Sedláček, a pomáhal i při představeních Spolku pro podporu chudé školní mládeže, který založil jeho otec Dominik, vyučený obuvník a poté jeřábník ve Škodovce a také řezbář.

Jméno Gustava Noska je spojeno především s Hurvínkem a psem Žerykem. Josef Skupa začal pravděpodobně od podzimu 1920 využívat loutku Spejbla, kterou vyřezal Gustavův strýc Karel Nosek (1850–1933). Výtvarně i herecky je Spejbl dílem Josefa Skupy, který o něm přemýšlel už v roce 1919, kdy načrtl jeho podobu na balicí papír a přinesl ji za Karlem Noskem. Karlův synovec Gustav na tento moment později vzpomínal: „Strýček si na Spejbla netroufal. Vymlouval se Skupovi, že na to nemá ten správný ‚vercajk‘, a obával se, že by se děti takové loutky bály. Nabídl proto Skupovi vlastní představu. Ten s ní souhlasil a nechal Noska, aby loutku pozměnil po svém.“ (KIRSCHNEROVÁ, Denisa. Spejbl a Hurvínek …na nitkách osudu. Brno: Computer Press. 2010. s. 5.)

V roce 1930 Gustav Nosek vyřezal podle Skupova návrhu také loutku Máničky, na jejímž výtvarném doladění se podílel Jiří Trnka (Mániččiny vykulené oči). Trnka byl také autorem návrhu psa Žeryka, kterého Gustav Nosek nejen vyřezal, ale také mluvil a vodil. Dále se Nosek podílel na vzniku Kukuřičňáka Duhy, chasníka Kuby, Švejka a feldkuráta Katze a nahradil první Spejblovu pochroumanou loutku novou replikou, kterou obohatil o bílé kožené rukavičky.

Po druhé světové válce Gustav Nosek z Plzně odešel do Svatavy u Sokolova, kde založil loutkové divadlo. To však bylo po roce 1948 komunisty zavřeno. Zhruba od roku 1960 působil v Chebu, kde pomáhal v Městské loutkové scéně. V Chebu 1. února 1974 zemřel.

Celý medailon najdete na zde >>>

Sdílejte tento příběh, vyberte svou platformu!