Redakce Loutkář

27 / 11 / 2021

Těšínské divadlo zve na premiéru pohádkového příběhu z dávné Středozemě o nebezpečném putování hobita Bilba Pytlíka a družiny trpaslíků.  Spolu s čarodějem Gandalfem se hobiti vydají na dobrodružnou cestu za uloupeným pokladem, který střeží drak Šmak. Premiéra se uskuteční 3. prosince 2021 od 17 hodin v Těšínském divadle ve Studiu B52.

Příběh vznikl podle románu Hobit od J.R.R. Tolkiena z překladu Františka Vrby v režii Pavla Gejduše.

Hobit Bilbo Pytlík má moc rád svůj poklidný život, ale nenechte se mýlit. Dokáže vám, že i malý hobit může svou chytrostí a odvahou zdolat nejednu velkou překážku a bojovat za lepší svět. V Bilbo Pytlíkovi je totiž daleko víc, než byste řekli.

HOBIT
John Ronald Reuel Tolkien
Podle románu Hobit od J. R. R. Tolkiena
Licencováno Middle-earth Enterprises
Překlad: František Vrba
Dramatizace: Marie a Zdeněk Hořínkovi
Hobit je ochranná známka The Saul
Zaentz company, divize Middle-earth
Enterprises (SCZ), která zajišťuje licenci
pro Těšínské divadlo Český Těšín.
Režie: Pavel Gejguš
Scéna, loutky a kostýmy: Iva Bartošová
Hudba: Michal Sedláček
Výroba loutek: Pavel Skorkovský
Kostýmy loutek: Ivana Kolondrová
Hlas vypravěče: Dušan Urban
Pro děti od 6 do 100 let

Obsazení
Bilbo Pytlík: Joel Tomoszek
Gandalf: Jakub Tomoszek
Thorin Pavéza: Jan Szymanik
Trpaslíci: Ondřej Vyhlídal, Dorota Grycz,
Daniela Sedláčková, Ewa Kus,
Wanda Michałek
Zlobr Berta: Dorota Grycz
Zlobr Tom: Daniela Sedláčková / Ewa Kus
Zlobr Vilda: Wanda Michałek
Elfové: Daniela Sedláčková / Ewa Kus,
Dorota Grycz
Velký skřet – král skřetů: Dorota Grycz
Skřeti: Wanda Michałek,
Daniela Sedláčková / Ewa Kus,
Ondřej Vyhlídal
Glum: Wanda Michałek
Obří pavouk: Daniela Sedláčková / Ewa
Kus
Drak Šmak: Dorota Grycz (hlas a hlava)
+ Jakub Tomoszek (druhý vodič)
Drozd: Daniela Sedláčková / Ewa Kus
Bard – lukostřelec: Ondřej Vyhlídal
Světlo: Roman Mračna
Zvuk: Vojtěch Chobot

John Ronald Reuel Tolkien

Anglický spisovatel, jazykovědec a univerzitní profesor, známý jako autor Hobita a Pána prstenů. Je považován za otce moderní hrdinské fantasy.

Tolkien měl čtyři děti a byl nesmírně laskavým otcem. Mezi jeho projevy lásky patřilo vymýšlení příběhů pro jejich pobavení. Ty byly pak inspirací pro
Tolkienovu tvorbu. Také jeho milovaná žena se stala předlohou pro postavu elfí princezny Lúthien z knihy Silmarillion.

ZAJÍMAVOSTI
Tolkien stvořil bájný svět Středozemě s velmi propracovanou mytologií, osídlil ho vlastním imaginárním světem plným nadpřirozených bytostí, vymyslel jim jejich jazyk, dějiny, nakreslil mapy a sepsal mýty a pověsti.

Toužil stvořit mytologii pro Anglii: „Měl jsem v úmyslu dát dohromady útvar víceméně propojených pověstí, od velkých kosmogonických po romantické pohádkové příběhy…, jež bych mohl prostě věnovat Anglii, mé vlasti. Měly mít tón a kvalitu, jaké jsem si přál, být poněkud chladné a čiré, měly vonět naším vzduchem.“

Mnozí lidé předpokládají, že hobiti existovali odjakživa, stejně jako víly a strašidla. Hobity však vymyslel Tolkien. Dnes jsou stejně přesvědčivě součástí anglického kulturního dědictví, jako jsou skřítkové pro Iry a trpaslíci pro Němce. Tolkienovou láskou byla filologie – studium jazyků. Hovořil latinsky, řecky, francouzsky a německy. Ovládal také středověkou angličtinu, finštinu a starou severštinu, z níž se vyvinuly skandinávské jazyky, italštinu, španělštinu, moderní norštinu, velštinu, dánštinu, holandštinu, ruštinu, srbštinu, švédštinu a další příbuzné řeči. Pro vlastní potěšení tvořil také vlastní jazyky. Nejlibozvučněji mu zněla finština, ta byla inspirací pro jazyk elfů – quenijštinu.

Tolkien strávil své rané dětství v jižní Africe. Když mu byly dva roky, kousla ho tarantule. Prý se ale nezačal pavouků bát. Zřejmě se ale právě díky tomuto zážitku jedovatí pavouci často objevují v jeho díle.

Tolkien si prošel peklem první světové války. Fikce mytického světa a její imaginativní síla se staly způsobem, jak zachytit hrůzy válečných zážitků, ale
i prostředkem k útěku od reality. Svět, který Tolkien stvořil ve svých románech, byl ovlivněn jeho katolickou vírou, ale také keltskou mytologií a severskými mýty.

Inspirace scénografky Ivy Bartošové Ve scénografickém řešení představení můžete nalézt nejen prvky válečné tematiky, ale i módu polárních a dobrodružných výprav přelomu 19. a 20. století.

Sdílejte tento příběh, vyberte svou platformu!